Rotary výlet do Jižní Austrálie

Nevím jak bych měla začít, protože deset dní na konci února bylo určitě jednou z nejkrásnějších částí mé výměny zatím. Náš distrikt 9790 nám inboundům uspořádal Australské Safari na Klokanní ostrov který se nachází v Jižní Austrálii. Všichni jsme se sešli v sobotu 18.2. na Orientation víkendu, kde jsme poznali reboundy, kteří se vrátili z krátkodobé výměny. V neděli ale mohlo začít opravdové dobrodružství. Na cestu se nás vydalo celkem 17. 13 inboundů, z toho čtyři byli noví (mezi nimi i Alex z Česka), jedna rotexačka, její táta jako řidič našeho malého autobusu, starší rotarián a jeho manželka. První částí bylo dojet z města Corowa v Novým Jižním Walesu do města Swan Hill ve Victorii. Všichni byli moc nadšení a celé tři hodiny v autobuse jsme nahlas pouštěli písničky, zpívali a věděli jsme, že to bude úžasný výlet.

Ve městě Swan Hill jsme se ubytovali v karavanovém parku, navečeřeli jsme se a večer nás čekala světelná show na řece Murray River, která je nejdelší v Austrálii. Všichni byli mile překvapení, ale nastal čas jít spát, protože ráno nás čekala šestihodinová cesta do Adelaide.

I když jsme vstávali před šestou ráno, nálada neklesala a všichni byli připraveni vydat se na cestu. Den předtím jsme si udělali tortily k obědu, abychom se spolu po cestě mohly najíst :) Ráno jsme bohužel zjistili, že nám v noci spolubydlíci v kempu, kteří nás večer malinko otravovali, něco zničili na autobusu a nemohli jsme nastartovat. Naštěstí se to vyřešilo a my jsme, sice o hodinu později, mohli vyrazit. Odpoledne jsme dojeli blízko Adelaide do Wildlife parku, kde jsme viděli všechna Australská zvířata, včetně klokanů, koalů, vombatů, echidny, psů dingo a mnoho dalšího. Na pochování koaly bylo moc vedro, ale i tak jsme si to moc užili. Poté nás čekalo ubytováni se v dalším karavanovém parku v Adelaide, všichni jsme se navečeřeli a nasedli znovu do autobusu, abychom mohli projít centrum města Adelaide. Autobus byl opět plný skvělé nálady a já jsem si uvědomila, jak si všichni budeme moc blízcí.

Ráno nás už čekala cesta na trajektu z Austrálie na Klokanní ostrov. Cesta trajektem trvala zhruba jenom 40 minut, ale vlny byli obrovské a tak jsme všichni skončili bledí s pytlíky v rukou, všem bylo moc špatně, ale zvládli jsme to!

Na Klokanním ostrově jsme se ubytovali v domečkách pro 4-6 lidí s koupelnou a malou kuchyní. Šli jsme na procházku, protože jsme bydleli pár minut od pláže a večer jsme si sami uvařili večeři a hráli jsme hru Werewolf, která se už v Alice Springs před čtyřmi měsíci stala oblíbenou hrou našeho distriktu a hodiny denně strávené hraním zůstanou navždy v mé paměti :)

Ve středu ráno jsme se probudili a naše dobrodružství na klokanním ostrově mohlo začít. První na programu byl Seal Bay. Je to pláž, kde volně žijí tuleni. Je jich tam několik stovek a my měli soukromou prohlídku pláže a tak jsme se dostali opravdu blízko. Když jsme odcházeli, viděli jsme v oceánu skákat délfíny. Na to nikdy nezapomenu. Delfíni ve volné přírodě a neplánovaně. Prý je tady u této pláže můžete vidět čtyřikrát za rok! Odpoledne jsme šli do parku s ptáky, kde nám byli představeni ptáci žijící v Austrálii, mohly jsme si je posadit na ruku a to všechny bavilo. Po ptačím parku jsme zajeli na nádhernou čistou pláž Vivionne Bay. Jižní Austrálie je známá nejkrásnějšími plážemi a je to určitě pravda. Všichni jsme byli moc unavení, ale nadšení z toho, co nás bude čelat další dny.

Ve čtvrtek jsme vyrazili na tour po několika plážích. Jedna z nich byla i pláž Stokes Bay, která je číslo jedna v Austrálii. Byla moc čistá a krásná! Plavali jsme, opalovali se a uživali jsme si spolu čas u oceánu. Navštívili jsme taky pláž Emu Bay. Když bylo odpoledny vždy čas, mohli jsme jít na procházku, nebo na pláž blízko našeho ubytování, někdo musel vařit večeři, já se učila šachy, ale každý si něco vždy našel...Celý den plavání nás zmohl, ale večer nás čekalo hraní hry Werewolf jako bez výjimky každý den.

V pátek jsme měliv plánu další Wildlife park, kde nebyli vůbec žádní lidé a my jsme krmili klokany, malé wallabies, viděli jsme roztomilé quokky, echidnu, papouška kakdu, který mluvil a spoustu dalších. V tomto parku se mi splnil sen, mohla jsem si pochovat koalu. Na tohle jsem se těšila už dávno a konečně se mi to vyplnilo! Byla moc heboučká a voněla po eukalyptusu. Odpoledne jsme si zajeli do národního parku Flinders Chase National Park, kde byl nádherný výhled na oceán, viděli jsme další tuleně a také známé kameny Remarkable Rocks, které se zde nachází. Všichni se už těšili na sobotu, protože pro nás bylo připravené překvapení, o kterém nikdo nevěděl a tím překvapením bylo Ocean Safari - plavání s delfíny a tuleni ve volném oceánu! Oblékli jsme se do neoprenů, vzali si ploutve, brýle a šnorchl a vyrazili jsme na loď, která nás vzala do oceánu. Všichni jsme vlezli do vody a chytli se provazu za lodí, instruktoři nás pokaždé upozornili, pokud se blížíme k nějakým delfínům. Viděli jsme jich spoustu na hladině a jednou plavali přímo podemnou. Tento zážitek je opravdu nezapomenutelný! Delfíny jsme pozorovali spoustu času z lodě a já jsem tomu pořád nemohla uvěřit. Poté jsme skočili zpět do vody, kde u břehu na kamenech leželi tuleni. Museli jsme chvilku počkat, ale nakonec také skočili za námi do vody a rychle uplavali pryč. Toto překvapení se všem moc líbilo, protože takovéhle věci neděláte každý den:)

V neděli jsme bohužel museli vyrazit na cestu zpět, ale pořád ná ještě čekali dvě noci! Z ubytování jsme museli odjet v 10 ale trajekt zpět do Austrálie jel až ve čtyři. Několik hodin jsme proto všichni unavení strávili na trávě v parku blízko trajektu a pláže. Mezitím jsme zjistili, že je něco špatně s naším autobusem, ale věděli jsme, že nebude tak jednoduché ho opravit, když je neděle odpoledne:) V trajektu nám tentokrát tolik špatně nebylo, protože vlny byly mnohem menší. V deset večer jsme se dostali do Adelaide, kde jsme záhadně našli automechanika a mohli jsme se kolem půlnoci dostat na naše ubytování. Všichni jsme okamžitě usnuli a další den nás čekala sedmihodinová cesta autobusem. Vyrazili jsme opět ráno a upřímně v této chvíli písničky v autobuse nebyly tak hlasité, protože cestování celé dny je opravdu únavné. Na naše poslední ubytování jsme dojeli kolem šesti hodin večer, navečeřeli jsme se, podepsali si navzájem vlajky, pobrečeli jsme si protože pár z nás je zde na krátkodobé výměně a už je neuvidíme a jenom jsme si chtěli užít poslední chvíle spolu. Poslední večer nebyl výjimkou a my jsme opět hráli naší oblíbenou hru Werewolf. Únava na nás padla hodně rychle, ale vydrželi jsme si povídat do půl druhé, pak už jsme ale opravdu museli jít spát. V úterý jsme před sebou měli posledních pět hodin cesty, některé inboundy jsme vysadili v místech jejich bydliště, ale několik z nás pokračovalo do Albury, kde byla naše poslední zastávka a pro všechny si přijeli naše host rodiny.

Toto byl konec našeho výletu a i když je článek opravdu dlouhý, chtěla jsem vyjádřit úplně všechno, dokud v sobě mám všechny pocity. Všichni jsme se sblížili ještě víc než předtím a stala se z nás nerozdělitelná parta a protože náš distrikt tento rok hostí pouze nás třináct, tak jsme opravdu úplně všichni kamarádi. Nedokážu popsat jak moc vděčná jsem za svojí velkou Rotary rodinu a myslím, že můžu mluvit za každého výměného studenta, když řeknu, že takové přátelství jako je mezi výměnými studenty, není nikde ani z části takové. Za těchto deset dní jsem zažila spoustu nezapomenutelných zážitků, které budu vyprávět celý život, ale stejně ty nejkrásnější jsou ty bežné každodenní maličké momenty. Děkuju Rotary za to, že mi dalo kamarády a zážitky na celý život.